HISTORIE

Z katastru obce pocházejí ojedinělé nálezy z doby kamenné i bronzové, významné je sídliště lovců sobů v jeskynním amfiteátru Kolíbek. Pozoruhodné jsou i stopy germánské osady z 2. století v blízkosti dnešní pošty.

Pro vznik dnešních Jedovnic byla důležitá vhodná poloha v chráněné kotlině, blízkost nalezišť železné rudy, poloha na trase z Vyškovska na Boskovicko i blízkost cesty „přes hory“ z Brna na Olomoucko. Nejstarší souvislé osídlení je archeologicky datováno do 12. století, leželo na slunném jihozápadně orientovaném svahu pod farou. Zde začíná historie dnešních Jedovnic. Kolem poloviny 13. století získávají rozsáhlé území na Drahanské vrchovině páni z Ceblovic, Jedovnice se zřejmě stávají východiskem jejich kolonizačního snažení a jsou zvoleny jako ekonomické centrum budovaného holštejnského panství. Z roku 1251 pochází nejstarší písemná zmínka, další je z roku 1268. Tehdejší jedovnický fojt Chunrád pocházel pravděpodobně z rakouských zemí a jeho úkolem bylo vybudovat trhovou ves. To se promítlo do osídlení kolem nové návsi (tržiště) i do dalšího rozšiřování vsi.

Po vymření holštejnské větve Cebloviců kolem r. 1310 se zřejmě dostávají Jedovnice do rukou krále a po něm připadají pánům z Lipé. Od 14. století jsou Jedovnice městečkem s hrdelním právem, doložen je i farní kostel. V 15. století za pánů z Holštejna je městečko majetkově rozděleno na dvě části a je zde nově zmíněna tvrz, dvůr a rybník. V důsledku markraběcích a husitských válek zaniká několik sousedních vsí – Budkovany, Bystřec, Harbech… V držení se vystřídá několik rodů – Valdštejnové, Zástřizlové, Tunklové a pak až do 16. století Želetavští.

Koncem 16. století kupují městečko Drnovští a Jedovnice se stávají centrem této části rájeckého panství. Patří k nim několik rybníků včetně nového Olšovce, dvůr a panský dům, pravděpodobně je opevněn kostel. Roku 1579 Jedovnice obdržely od císaře Rudolfa II. privilegium, které kromě dvou výročních trhů potvrzuje i starodávný znak – půl modrého jelena v červeném poli. Za třicetileté války drží Jedovnice Hejsenštejnové a po jejím skončení Rogendorfové. Ti počátkem 18. století přestavují panský dům na barokní zámeček a po roce 1746 zřizují nedaleko propadání Jedovnického potoka železářskou huť. V důsledku toho postupně vzniká izolovaná dělnická kolonie Újezd, což je dnešní část Chaloupky.

Po polovině 18. století jsou novými držiteli městečka Salm-Reifferscheidtové, a to až do zrušení vrchnostenské správy v roce 1848. V Jedovnicích jim patří velké rybníky, huť, nový velký dvůr, starý zámeček… Za nich je vystavěn nově vystavěn kostel sv. Petra a Pavla a v lese nový lovecký zámeček. Koncem 19. století je ukončen provoz huti, v městečku pracují dva vodní mlýny a jeden větrný, pila, část dvora je přestavěna na lihovar, v obci existuje několik hospod. Je založen čtenářsko-pěvecký spolek Vlastimil a hasičský sbor.

Na počátku 20. století je založen dodnes činný Sokol. V r. 1901 je postavena nová škola a zbudován pomník Karla Havlíčka. Vzniká továrna na lihoviny, kamnárna a další podniky. Jedovnice se začínají prezentovat jako rekreační místo na hranici Moravského krasu. Za 1. světové války zde přebývá několik desítek Italů z válečné oblasti v okolí Tridentu. Po skončení války v obci působí několik tělovýchovných spolků, z nichž nástupcem původního fotbalového klubu „Moravský kras Jedovnice“ je dnešní SK Jedovnice.

V době hospodářské krize byla vybudována nová část silnice směrem na Křtiny. Za 2. světové války hrozilo části Jedovnic vystěhování, ale nedošlo k němu, v dubnu 1945 městečko zažilo několik náletů. Po válce je mj. postavena nová základní škola a zřízena střední průmyslová škola. Interiér kostela získal novou podobu díky dílu J. Koblasy, M. Medka, L. Kolka a dalších. Úpravy zahájené v roce 1963 jsou ojedinělým příkladem moderního sakrálního umění vzniklého v době socialismu. Od konce 60. let do 80. let bylo v lokalitě Na Kopci postaveno několik bytových domů, z nichž zejména výškové panelové domy výrazně pozměnily panoráma Jedovnic. Jedovnice jsou v této době střediskovou obcí pro Kotvrdovice, Krasovou, Senetářov a Vilémovice, soustřeďuje se zde školství a zdravotnictví. Bohužel z obce mizí několik historických staveb – původní barokní radnice ustoupila nové, bytové domy nahradily část areálu panského dvora, demolici neušel barokní zámeček ani zámeček lovecký. Po roce 1989 se přidružené obce opět osamostatňují, ale Jedovnice dál zůstávají přirozeným centrem okolí, stejně jako centrem rekreačním.

Roku 2007 získávají zpět titul městys.