Zpět na úvod Historie Jedovnický kostel Obce farnosti Ohlášky Akce Fotky Videa Kontakty

 

Obce farnosti a zasvěcení kostela nebo kaple


Jedovnice

Sv. Petr a Pavel  -  2513 obyvatel

Jedovnický kostel byl postaven v letech 1783 až 1785, základy věže však pocházejí už z roku 1681. >>

 

Kotvrdovice

Božské Srdce Páně  -  853 obyvatel

Dle ústního podání pamětníků byla kaple vystavěna v období 2. světové války vedle stávající zvoničky. Zasvěcena je Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Stavbu financovali a provedli svépomocí místní občané. V roce 1966 byla provedena přístavba presbytáře a sakristie. 

V roce 1985 byl odstraněn původní dřevěný oltář a instalován nový obětní stůl, ambón, svatostánek a oltářní obraz včetně mramorové plastiky okolo něj. Interiér presbytáře (obětní stůl, ambon, svatostánek) navrhl Ludvík Kolek. Nejvzácnější a nejobdivovanější je zajisté oltářní obraz Mikoláše Medka (1926 - 1974) s názvem Božské srdce. Obraz získal od autora dlouholetý jedovnický farář P. František Vavříček.

 

Krasová

Bez zasvěcení  -  246 obyvatel
 

Rudice

Sv. Barbora / sv. Antonín  -  798 obyvatel

V Rudici se nachází malá kapička zasvěcená sv. Antonínovi. Myšlenka na výstavbu nové, větší kaple vzchází od dlouholetého jedovnického faráře P. Františka Vavříčka již v 70. letech 20. století. Doba však budování sakrálních staveb nepřeje. Po pádu komunismu v r. 1989 se začíná myšlenka nové rudické kaple rozvíjet. V roce 1990 je biskupem posvěcen základní kámen. Pak nastává zdlouhavé období výběru projektu, výběru místa pro stavbu, …, které končí zahájením stavby 24. 6. 1999. 21. září 2002 se koná slavnostní mše svatá u příležitosti otevření kaple sv. Barbory. Kaple je majetkem římskokatolické církve, slouží však i různým církvím v Rudici a zejména jako obřadní síň pro všechny občany. 

Kapli navrhla Ing. arch. Petra Vorlíčková z Brna. Stavba je kompozicí dvou hmot: cihly a kamene. Samotný prostor je nesen ve čtvercovém půdorysu, otevřený krov je vytvořen křížením dvou uskočených sedlových střech a je rozepřen pomocí čtyř modřínových kmenů v interiéru kaple. Volný čtvercový půdorys umožňuje variabilnost vnitřního prostoru. V presbytáři je umístěn oltářní kříž od brněnského výtvarníka Patrika Vlčka, představující oslaveného Krista Krále. Autorkou návrhu vnitřního vybavení je Ing. arch. Petra Vorlíčková. Ke kapli přiléhá vertikální hmota zvonice. Jako zdivo byl použit vápenec z místních zdrojů, střecha je kryta šedou břidlicí.

 

Senetářov

Sv. Josef  -  494 obyvatel

V roce 1855 byla v obci postavena kaplička zasvěcená sv. Josefu. V roce 1891 byla tato kaplička opravena a rozšířena. Na místě této kapličky stál dříve 2 m vysoký kamenný kříž a socha sv. Josefa vytesaná z kamene. Za druhé světové války, v roce 1944, byli senetářovští občané nuceně vystěhováni do 85 vesnic. V této době vznikla myšlenka a později i slib postavit novou velkou kapli v případě šťastného návratu z vyhnanství. Tento slib mohl být naplněn až na přelomu 60 a 70. let 20. století. Z dnešního hlediska velmi chytře se roku 1968 využilo určitého politického uvolnění a byl zadán úkol na vypracování plánů na novou kapli brněnskému umělci arch. Ludvíku Kolkovi, který je rovněž autorem oltářního triptichu. Tyto plány byly v roce 1968 schváleny a v témže roce bylo vydáno povolení novou kapli vystavět, neboť stará kaple mimo jiné překážela v rozšíření silnice Blansko-Vyškov. Ještě než rozmrzla půda byly na jaře 1969 vyhloubeny základy a v červnu 1969 byl za velké účasti věřících položen základní kámen kostela s nápisem: "Ve jménu Páně". 

Stavba trvala pouhé dva roky. Účastnila se jí řada senetářovských občanů i mnoho věřících ze širokého okolí, kteří odpracovali množství brigádnických hodin zdarma. Hybnou silou celé stavby byl tehdejší jedovnický farář P. František Vavříček, který má bezesporu největší zásluhu na tom, že kostel byl nakonec postaven. V červnu 1971 byl kostel dokončen. Ve dnech 25. a 26. června 1971 byla budova staré kapličky odstraněna. Autorem křížové cesty je známý umělec akad. malíř Mikoláš Medek. 11. července 1971 byla v novém kostele sloužena první mše svatá. Původně měl být kostel vysvěcen brněnským biskupem - a nyní citace z obecní kroniky: "...,ale z neznámých důvodů z toho sešlo." I přesto se otevření nového kostela zúčastnilo cca 15 000 věřících z celé tehdejší ČSSR. Otevření kostela se stalo velkou církevní slavností, při které bylo také mnoho atrakcí. A tak tato obec zažila tehdy takový ruch, který se už asi nikdy nebude opakovat. Oficiálního posvěcení se kostel dočkal až po 20 letech, kdy při příležitosti svěcení nových varhan byla také konečně 7. července 1991 posvěcen i nový kostel sv. Josefa brněnským biskupem Vojtěchem Cirklem.

Záznam reportáže o senetářovském kostele v pořadu Týden v regionech

 

Vilémovice

Sv. Petr z Alcantary  -  288 obyvatel

V roce 1715 se rozšířila morová epidemie, která měla za následek velké množství obětí. Jako poděkování těch, kteří přežili, byla ve Vilémovicích zbudována roku 1725 nová kaple zasvěcená sv. Petru z Alcantary. V interiéru kaple je umístěna nová křížová cesta (ke 14 zastavením je přidáno ještě zvláštní úvodní a závěrečné zastavení). Od doby založení kaple se také konají tradiční poutě vilémovických farníků na Svatý Kopeček u Olomouce.

 

Ostrov u Macochy

Sv. Marie Magdalena  -  1116 obyvatel

Kostel v Ostrově u Macochy náleží pravděpodobně ke starým kostelům moravským, což dokládají ostrovské kostelní účty z roku 1646, uložené na faře v Jedovnicích. Pravděpodobně v tomto období (reformační době) stala se ostrovská fara bratrskou, později zanikla a farnost přešla roku 1630 jako filiálka do Jedovnic. Písemná zmínka o faře v Ostrově je z roku 1437, kdy se připomíná kněz Fridrich z Ostrova. Samotný kostel byl založen majitelkami Holštýnského panství (dvěma sestrami) roku 1490. 

Roku 1650 zachvátil Ostrov velký požár, shořela část vsi, kostel i fara. Poustevník z Ostrova sbíral almužny a z této pomoci byl kostel znovu opraven. Poustevník zemřel v Litomyšli roku 1670, když opět almužny pro tamější kostel sbíral. 

Roku 1785 za císaře Josefa II. byl ostrovský kostel od jedovnického odloučen a v Ostrově byl ustaven lokální kaplan. Téhož roku byla vystavěna nová fara z kostelních peněz za 1161 zlatých, opět byla zřízena lokálie, která roku 1797 byla přeměněna na faru samostatnou. Roku 1799 byla ke kostelu přistavěna věž a v roce 1785 byl i rozšířen kostel. K dalším opravám kostela došlo v roce 1848. 

5. června 1851 při bouři blesk roztříštil věž a zapálil ji. Požár byl tak silný, že se rozlily i zvony. Nejstarší zvon z roku 1550 měl kromě letopočtu i nápis: "Verbenum-Fomini - manet in acternem" - "Slovo Páně zůstane na věky." Druhý zvon pocházel z roku 1746. 

U kostela byl hřbitov, ale protože nestačil, roku 1897 se začal budovat nový, pozemek daroval kníže Hugo Salm, náklad na nový hřbitov byl uhrazen z přirážek na pivní dávku. Nový hřbitov byl dostavěn a vysvěcen v roce 1902. 

Téhož roku byla nadstavena kostelní věž o 2,8 metrů a byly instalovány věžní hodiny nákladem 1177 zlatých. 

Roku 1931 byla postavena poblíž kostela socha Vzkříšení Páně ke 40. výročí kněžství faráře a konzistorního rady p. Josefa Mezníka. 

Za II. světové války byly zvony odevzdány - menší z roku 1928 darovaný knížetem Janem Lichensteinem, dále umíráček z malé věžičky a posléze i největší zvon Jana Křtitele. Po válce se vrátil pouze menší ze zvonů.

(Výtah z kroniky městyse Ostrova u Macochy)

 


Zpět na úvod Historie Jedovnický kostel Obce farnosti Ohlášky Akce Fotky Videa Kontakty 

NAVRCHOLU.cz